„Homo deformis“. Fascinace deformovanou podobou lidského těla v českých zemích pod vlivem Habsburků mezi léty 1526–1620

V průběhu 16. století se setkáváme s jevem, kdy byli lidé s vrozenými vývojovými vadami kvůli svému vzhledu považováni za kuriozity či zázraky. Některé případy byly natolik neuvěřitelné, že dávaly impuls k vytvoření uměleckého díla. Námět lidské tělesné zrůdnosti byl populární mezi všemi společenskými vrstvami a podobizny takových osob byly shromažďovány měšťany, vědci, šlechtici a králi. Studie „Homo deformis. Fascinace deformovanou podobou lidského těla v zemích Koruny české ve středoevropském kontextu mezi lety 1526–1620“ ukazuje, jak byl fenomén lidských kuriozit reflektován v raně novověkém výtvarném umění v Českém království jakožto části Svaté říše římské. Opírá se o jednotlivé příklady lidské „monstruozity“ v různých formách umění, jako jsou portréty, alegorie, vědecké ilustrace či pamflety. Zkoumá vyobrazení tělesné zrůdnosti lidí v období let 1526–1620 a zaměřuje se na jejich symbolický význam a estetickou formální analýzu. Shrnuje poznatky o tom, jak byly zobrazované osoby s vrozenými vývojovými vadami v 16. století vnímány. Ukazuje také reakce raně novověké společnosti na „homo deformis“, jejich každodennost a sociální status. Tato studie se zabývá otázkami, proč bylo tělo s podobným postižením inspirací pro umělce, a zkoumá, zda byli umělci 16. století schopni anatomicky správně zobrazit deformované tělesné případy. Dále se soustředí na ikonografický motiv „monstruozity“ a problémy spojené se ztvárněním abnormálně postižených lidí v 16. století.

Licence: CC BY-NC-ND